Vodní elektrárny, vodárny a ČOV
Problém
Vlhkost vzduchu - neviditelné nebezpečí ve formě vodních molekul o průměru 2,6 miliontiny mm, způsobuje vznik kondenzátu.
Jak k němu dochází?
Kondenzát se začne tvořit, když se vlhkost obsažená v teplém vzduchu dostane do kontaktu s chladným povrchem. Vzduch okolo studených povrchů bude chladnout a klesat směrem dolů a voda tak bude kondenzovat. Je to otázka rosného bodu vzduchu (nebo teploty RB), který je vyšší než teplota chladných povrchů.
Ze zkušenosti víme, že se kondenzát tvoří např.:
- Ve vodárnách, kde je orosené potrubí (zejména v létě), bývá RB vzduchu vyšší než potrubí.
- V pivovaru, kde voda obsažená ve vzduchu zkondenzuje a následně klesá, čímž se znehodnocuje kvalita piva.
- Na zimních stadionech se můžeme setkat se stejným problémem. Kondenzát pak stéká po zdech a skapává ze stropu přímo na led, čímž dochází k narušení jeho povrchu. Problém je ještě citelnější zejména v průběhu léta.
Ochrana proti vzniku kondenzátu
K prevenci před vznikem kondenzátu na chladných površích spolehlivě poslouží využití adsorpčních odvlhčovačů vzduchu. Pokud se vlhkost dostane do přímého kontaktu s povrchem materiálu, dojde k jeho následnému znehodnocení:
- železo - v poměrně krátkém čase zkoroduje
Jak mu lze zabránit?
Řešením je ve všech výše zmíněných případech snížení rosného bodu vzduchu na hodnotu nižší, než je teplota nejchladnějšího povrchu. Pak se kondenzaci vyhneme. Správnou volbou bývají obvykle adsorpční odvlhčovače.
Způsoby odvlhčování
Větrání - asi nejrozšířenější a nejstarší způsob. Je ale účiný jenom za předpokladu, že atm. vzduch má hodnotu rosného bodu nižší , než je teplota nejchladnější ho povrchu. Taková situace ale nastává jenom několik dní v roce (v zimním období) a je tudíž nepřípustná, protože ve zbývajícím období si vlhkost z ovzduší větráním ještě přivedeme!
Kondenzační odvlhčování - velmi rozšířený způsob, jehož účinnost je ale velmi závislá na teplotě vzduchu v místnosti. Odvlhčování nastává podchlazením vzduchu s následnou kondenzací a ohřevem a tudíž při nižších teplotách je tento způsob nehospodárný nebo dokonce vůbec neúčinný.
Adsorpční odvlhčování - je mnohem účinnější hlavně při nižších teplotách a dosahuje velmi nízkého rosného bodu (až do -40 °C) a vyhovuje tudíž všem požadavkům ČOV a vodáren. Vzduch, který má být odvlhčen, je nasáván přes filtr ventilátorem a je veden přes pomalu rotující kolo, kde dochází k vázání vodní molekuly na sorbent - silikagel, k tzv. adsorpci. V protiproudu prochází regenerační vzduch, ohřátý cca na 120 °C, který vysušuje silikagel a uvolněnou vlhkost odvádí do venkovní atmosféry. Oba postupy, adsorpce a regenerace, probíhají současně, takže vzduch je nepřetržitě odvlhčován. Ke spotřebě sorbentu přitom nedochází. Odvlhčovač může být umístěn kdekoliv a suchý vzduch můžeme rozvést potrubím všude tam, kde je nutno snížit rosný bod vzduchu.
Výhody/ Náklady
V současné době je instalace adsorpčních odvlhčovačů velmi výhodnou ekonomickou záležitostí. Pořízením adsorpčního odvlhčovače se odstraní chátrání stavební i technologické části Vaší ČOV/ vodárny a zajistíte si bezproblémový a bezpečný provoz Vašeho zařízení. Náklady na nákup a rovoz jsou velmi nízké s porovnáním, jaké škody Vám může neregulovatelná vlhkost způsobit.
Poradenství, dodávka, montáž vč. rozvodu vzduchu a regulace, seřízení, servis - vše z jedné ruky.
Řešení "na míru" Vaším potřebám a možnostem, viz reference.